V2 slovosled

V2 slovosled (anglicky V2 word order) je v syntaxi takové pořadí slov ve větě, kdy se určité sloveso ve větě umisťuje za první složku, která plní funkci tématu věty.^[1]

V2 slovosled je běžný v germánských jazycích a používá jej také severokavkazská inguština, juto-aztécký jazyk o'odham, částečně také varianta rétorománštiny sursilvan a ugrofinská estonština.^[2] Angličtina je mezi germánskými jazyky výjimkou, protože místo V2 slovosledu používá převážně pořadí SVO, i když vykazuje určité zbytky V2 slovosledu.

K příkladům použití V2 slovosledu v angličtině patří:

• "Neither do I" (Ani já ne), "[Never in my life] have I seen such things" (Nikdy ve svém životě jsem takové věci neviděl.)

Kdyby angličtina používala V2 slovosled ve všech situacích, byly by následující věty správně:

• "*[In school] learned I about animals" (Ve škole jsem se učil o zvířatech.), "*[When she comes home from work] takes she a nap" (Když přijde domů z práce, chvíli si zdřímne.)

Až na řídké výjimky nepoužívá většina germánských jazyků V2 slovosled ve vestavěných větách. Konkrétně v němčině, nizozemštině a afrikánštině se po komplementizéru klade sloveso na konec vedlejší věty, což se označuje jako VF (z anglicky verb final); naproti tomu jidiš a islandština dovolují V2 slovosled ve všech oznamovacích větách: v hlavních, vestavěných i vedlejších. Kašmírština (indo-árijský jazyk) používá V2 slovosled v oznamovacích obsahových větách, ale VF slovosled ve vztažných větách.